Obrazy z roku 1999 až 2000 jsou reflexí z cest po Blízkém východě. Ukazují Středoevropanům svět současného islámu prostřednictvím představ, které v nich vyvolávají “Pohádky tisíce a jedné noci”. Tento text je zajímavý, protože nám od dětství (jako jeden z mála) nabízel informaci o světě dalekého Orientu. Jsem si skoro jist, že málokterý Čech přečetl Korán nebo jakékoliv jiné významné arabské dílo. “Pohádky tisíce a jedné noci” v nás vyvolaly iluzi pohádkové tajemnosti a exotičnosti, která podle mé zkušenosti velmi kontrastuje se skutečností, jaká se nám nabízí nebo jak jí zprostředkovávají západní informační média. Další věc, která mě v souvislosti se sérií obrazů “Bin Ladenova lampa” zajímá, jsou mimořádné sklony některých přívrženců islámu k extrémistickým aktivitám. Jak se slučuje extremismus s rájem, který je cílem duchovní cesty věřících? Mám sklony chápat ráj jako něco harmonického a univerzálního. Zajímá mě paradox islámské cesty, která lidem umožňuje vejít do něj násilím, vraždou a sebevraždou, což jsou činy velmi extrémní. Pád Železné opony ve spojení s globalizací nám nyní umožňuje integraci Orientu do našeho životního prostoru. Tento fakt mění naše naivní představy o něm. Místo toho, abychom se mu snažili porozumět, se bráníme, protože “neznámo” v nás vzbuzuje nejistotu a strach, který někdy ústí až v naše extrémistické postoje. Obrazy jsou koncipovány tak, že z dálky mají vyvolat pocit něčeho univerzálního, abstraktního a příjemného. Chtějí vzbudit zájem, aby se divák přiblížil k detailům uvnitř ornamentů, které tvoří postavičky inspirované ilustracemi z některý klasických islámských literárních děl 19. století. Tyto knihy vznikaly v době, kdy do Orientu ve větší míře pronikali evropští cestovatelé. Někteří z nich měli možnost pobývat na dvorech velkých šáhů, a tak jim zprostředkovávat evropskou kulturu a umění. Tato skutečnost rovněž ovlivnila vizualitu zmíněných ilustrací tím, že do nich vnesla prvek figurace. Tak vznikly postavičky ovlivněné hlavně evropskou renesanční a romantickou malbou, které měly vyjadřovat ideál islámské krásy. V mé verzi s nimi však není něco v pořádku, protože se chovají “současně”, někdy i extrémně, což způsobuje v daném prostředí kontroverzní a mnohdy “drsně – zábavné” napětí. Extrémní chování se nemusí projevovat vždy tam, kde by ho divák čekal, daleko častěji je tomu naopak. Je totiž možné dělat extrémně velmi nenápadné a bezvýznamné věci – zavázat si tkaničku, pinkat si s míčem na pláži, nalévat do hrníčku mléko…
