Minimax 1, 150 × 160 × 6 cm, 1998, syntetika na plátně, plast, kov
„Minimax“ je obraz, kombinující v sobě dva protichůdné radikální principy: 1. minimalismus a 2. maximalismus. 1/ Zepředu se obraz jeví jako prázdný, ale když jej mineme, objeví se na jeho hraně různobarevné nakupení mnoha předmětů napovídající, že prázdnota obrazu byla iluzí.
Důležitá je rovněž dynamika, se kterou obvykle nebývá minimalismus spojován. Maximalismus „Minimaxu“ je palivem minimalismu a dává mu tak pro něj cizorodou dynamiku, díky které může mít divák pocit, že obraz letí po stěně. Povrch obrazu je dozvukem vnitřních dynamických procesů.
Černý „Minimax“ má barvu olejové temnoty noci. Uvnitř je však plný rozsvícených světel velkoměsta.
1/ Opírám se o myšlenky Franka Stelly. Byl jedním z pionýrů minimalismu. Když se z něj však stal v jeho očích mainstream, začal po roce 1970 razit termín maximalismus jako ironickou opozici minimalismu. Takto nazýval svoje nová díla reliéfního, kumulativního charakteru.
Minimax 1, 1998, 150 ×1 60 × 6 cm, syntetika na plátně, plast, kov
Minimax 1, 2011, 110 × 120 × 7 cm , syntetika na plátně, plast, kov
Minimax 1 – detail, 2004, 150 ×1 60 × 6 cm, syntetika na plátně, plast, kov
Minimax, 2008, 120 × 160 cm, syntetika na plátně, plast, sklo
Černý Minimax 1, 120×160 cm, syntetika na plátně, plast, kov