Vzorky, 2020, kombinovaná technika, variabilní rozměry
Dalo by se říci, že série těchto objektů se formálně nachází na hraně několika médií. Autor o oněch objektech zpočátku přemýšlel jako o závěsných obrazech či malbách. Rámy a plátno se však v průběhu myšlenkového procesu transformovaly do jakýchsi polic či vitrín, tematizujících modernistickou mřížku či estetiku. Malba jako taková se od podkladu separovala a utvořila zatuhlou hmotu, jejíž charakter se spíše přiblížil informelní soše. Důvodem tohoto kreativního činu byl záměr autora vytvořit z malířské materie objekt umělecké analýzy. K tomu, aby se takový výzkum dal uskutečnit, bylo nutné vyvinout sofistikované surrealistické magické dada metody. Ty by mohly v kombinaci s těmi exaktními, jako je měření, optická analýza, elektrodiagnostika, vibrační diagnostika, komparace, indukce a další, umožnit divákovi proniknout do světa malby neočekávaným, strukturovanějším a v důsledku toho hlubším způsobem.