Ne-viditelná, 1990, malba na zdi a základech budovy
Další možností je pohyb barvy způsobený vlastností některých materiálů absorbovat tekutiny, popřípadě využití povrchového napětí kapaliny. Příkladem může být práce „Ne-viditelný“ z roku 1990. Do základů budovy jsem zakopal váček agresívního barviva, který díky své propustnosti pomalu uvolňoval pigment do svého okolí. Výsledkem byla strašidelná skvrna, která se nějakou dobu šířila po chodníku a do suterénu přilehlé budovy. Jak se malba postupně rozpíjela, intenzita barvy postupně bledla, až skvrna úplně zmizela.
