Hybridní linka, 1993, 850 x 160 x 70 cm, kombinovaná technika.
Jde o land-artový objekt, tematizující linii či čáru v krajině. Smyslem tohoto dočasného experimentu bylo tuto linku rozvinout do alternativních podob tak, aby se stala více mnohotvárná či heterogenní.
Linka sice kontinuálně pokračuje stále ve stejném směru, avšak v tomto případě je tvořena třemi úrovněmi. Ústředním prvkem celého objektu je ohniště. Zastupuje první linku nacházející se na povrchu země, ale zároveň má zásadní vliv i na obě další linie. Produkuje totiž rudý pigment tím, že spaluje jemný jíl, kterým je poté celá linie obarvená.
Druhá linie vede v podzemí. Tu tvoří zapuštěné železné koryto vysypané rudým pigmentem vzniklým pálením jílu v ohni. Zároveň je zevnitř osvícené halogenovým světlem, jež je jakýmsi dozvukem ohně.
Třetí linii na opačné straně ohniště tvoří dlouhé úzké železné koryto. Šíře odpovídá linii v podzemí. V něm je ve vodě rozpuštěn stejný rudý pigment, který díky plamenům ohně vře či pění. Vzniká-li díky chemické reakci bílá pěna, padá z koryta do bílých květů vespod, kde se v záhonu ztrácí.
Hybridní linka, 1993, 850 x 160 x 70 cm, kombinovaná technika, noční pohled.
