Sny nebo smrt, 1993, 300 x 140 x 80 cm, sklo, polyuretan, textil, peří, voda, kov, kompresor.
Objekt má tvarem připomínat hybridní trenažér, ve tvaru lůžka. Skládá se ze dvou částí:
1 – Z duté skleněné podložky, naplněné fotografickou vývojkou. Tato plochá nádoba je zároveň pouzdrem pro matraci, ponořenou této tekutině.
2 – Z umyvadla potaženého bílým sametem. Je integrální součástí hydrauliky skleněné podložky. Tudíž i ono je naplněno vývojkou, která může volně protékat z jedné nádoby do druhé. Toto umyvadlo je uvnitř osazeno rotačními křídly, na nichž jsou aplikovaná husí pera. Každé z křídel je možné samostatně ručně ovládat pomocí kliky.
Sny nebo smrt, 1993, 300 x 140 x 80 cm, sklo, polyuretan, textil, peří, voda, kov, kompresor.
Trenažér je určen k vyvolávání obrazu v prostoru před umyvadlem. Na podlahu, je aplikována světlo-citlivá emulze. Trenažér je nutné používat při absolutní tmě.
Nejlepší čas pro jeho aktivaci je ve chvíli, kdy se aktér nachází ve stavu náměsíčnosti. Není-li to z důvodu nepředvídatelnosti tohoto jevu možné, postačí stav, při kterém se performer ocitne na hranici spánku a bdění. V tento moment by se měl pohodlně položit na břicho, uchopit obě kliky do rukou a začít jimi točit, podle potřeby tak, aby se pravá ruka pohybovala ve směru hodinových ručiček a levá naopak. Díky této technice dojde k proudivému víření kapaliny, která začne následně nasávat vývojku z ústí skleněné podložky, tedy z místa, které co nejtěsněji přiléhá k tělu aktéra. Ten má díky tomu pocit, že je tekutina jeho součástí. Vířící vývojka, ulpívající na smáčivých pérech křídel, je tedy jako by vystřikována přímo z těla aktéra do prostoru před ním, následně dopadá na světlo citlivou vrstvu a vyvolává fragmenty obrazu, se kterými se kapky vývojky dostaly do styku.
Sny nebo smrt, 1993, 300 x 140 x 80 cm, sklo, polyuretan, textil, peří, voda, kov, kompresor, detail.
