Projekt “OUT HOUSE”– 2002, vznikl speciálně pro CMC architects. Jde o konceptuální práci, jejíž smyslem je otevření obsahu uzavřeného prostoru architektury směrem ven do exteriéru.
Po dohodě s architektem bylo určeno optimální místo na fasádě stavby pro umístění velkoplošné digitální tabule, propojené s kamerovým elektronickým zabezpečovacím systémem EZS uvnitř budovy. Tyto dva systémy mohou komunikovat prostřednictvím speciálního počítačového programu nebo konkrétní fyzické osoby (např. hlídače nebo vrátného). Kamery EZS snímají obraz uvnitř budovy a přenášejí jej na monitory ve vrátnici (recepci). Tímto způsobem je zajišťována kontrola vnitřního prostoru objektu ( chodby, kanceláře, schodiště, kantýna…). Zmíněný (“everyday, live, nonstop”) obraz je paralelně přenášen na velkoplošnou digitální tabuli.
Takto ovládaný billboard připomíná na první pohled reklamu přenášející nepřetržité klipy. Na pohled druhý však jde o “zvláštní” neklipovou, neakční projekci, bez přímého obsahu a jasného děje. Výsledný obraz není dokonce ani filmem nebo jakýmkoli video-záznamem. Jde v pravém slova smyslu o přímý přenos, který ukazuje stávající dění uvnitř administrativní budovy. Jeho každodenními protagonisty jsou běžní pracovníci kanceláří nebo návštěvníci areálu .
Kromě základní myšlenky otevřenosti mě rovněž zajímá specificky jemná poloha humoru vycházejícího z absurdity každodenní “rutiny” viděné na velké reklamní ploše. Např. píšící sekretářka u stolu, pohled do prázdné místnosti, kde se občas mihne postava v obleku, pohled do vestibulu na hovořící skupinku lidí a nic víc…
Velmi přitažlivá je pro mě rovněž představa o vrátném jako režisérovi, který volí, jaký obraz veřejnosti ukáže. Tento zaměstnanec (nejlépe důchodce) má možnost sledovat na několika monitorech každodenní události uvnitř budovy. On jediný má možnost vybírat, jaký z dějů veřejnosti ukáže.
V tomto konceptu vidím ne nepodstatnou symboliku. Mám na mysli otevřenost společnosti nejen v obecném smyslu, ale také ve smyslu konkrétním. Bude zajímavé, o kolik se posune vědomí určité skupiny obyvatel administrativní budovy, která může být permanentně pozorovatelná hlídačem – veřejností. Jde o možnost nemít co skrývat a navíc v přímém přenosu kdykoli, “cokoli” veřejně prezentovat. Reklamní tabule by měla být permanentně společnosti uvnitř budovy k disposici (mimo reklamních přenosů) k prezentaci osobních záležitostí a všemožných kreací. Je například možné přenášet na veřejnost narozeniny ředitele nebo uklizečky firmy atd… Možností je mnoho. Tento projekt je jen nástrojem, konceptem a možností. Obsahem ho může naplnit “obsah architektury”.
Další součástí projektu “OUT HOUSE” je – INFORMAČNÍ SYSTÉM
Základní myšlenka mého info. systému pro „Out house“ spočívá v převrácení obecně vžité představy o tom, že jeho podoba musí být schematicko-symbolická. Touto vžitou představou je názor, že čím jednodušší, schematičtější a stylizovanější symbol je, tím je i pochopitelnější a informativnější. Můj návrh je opačný. Místo symbolu reality nabízím popisný realismus. Tedy například – namísto běžně používaného symbolu WC na dveřích ( všem dobře známého panáčka či panenky ) – použití realistické technické fotografie zachycující týž prostor, který se objeví po otevření wc-dveří. Na fotografii může být navíc zachycena osoba užívající tento prostor. Jiným případem může být odkaz na rampu pro vozíčkáře – i zde je možné použít místo stylizovaného symbolu přehledná fotografie zobrazující reálného vozíčkáře používajícího rampu. V tomto duchu se tak i na všech ostatních dveřích použijí informační fotografie zachycující vždy konkrétní prostor nacházející se za dveřmi. Veškeré informační fotografie by měly být samozřejmě doplněny obvyklým odpovídajícím textem – kupříkladu “kancelář 23”, “kotelna”, “sklad”, “vrátnice”, “kuchyň”, atd…