Od testu se Spidermanovou pavučinou ve skleničce nebylo daleko k vitríně, kde by akčnost barvy mohla být ještě patrnější. Spidermanově síti jsem v prvním obraze tohoto typu z roku 2009 umožnil pohyb ve vymezeném prostoru před obrazem. O rok později jsem pak síti propůjčil i Pollockovu barevnost a rovněž se pokusil napodobit jeho způsob rytmizace obrazové plochy. Ovšem na rozdíl od Pollocka se v mém pokusu mění sama malba v závislosti na pohybu diváka. 5/
Napínavá malba 450×560 cm
polyester, kov
Napínavá malba 450×560 cm
polyester, kov
Po několika dalších experimentech tohoto typu došlo opět k výraznému zlomu, a to v nástěnné malbě „Thriller Painting“ (Napínavá malba), kde se měkkost a křehkost barvy stala iluzí, protože byla odlita sochařským způsobem do tvrdé, homogenní hmoty, aby po upevnění na zeď unesla velké zatížení. Tímto způsobem se malba stala lezeckou stěnou stimulující k akci.
Minimax 2 204×147×47 cm
kombinovaná technika
Napínavá malba 450×560 cm
polyester, kov
1/ Myslím tím podobu akčního malířství reprezentovanou například japonskou skupinou Gutai, Ivesem Kleinem, dnes Anastasií Ax a mnohými dalšími akčními umělci; myslím, že je dostatečně zmapovaná a frekventovaná.
2/ Tak je tomu například u žížal Leona Ferrariho, které ve stylu Pollockova drippingu házel na horizontálně položené plátno. Ty se poté svíjely, personifikovaly kýženou akci a představovaly malířskou materii, avšak opravdovou malbou nebyly.
3/ Zde bych rád zmínil pokusy Gustava Metzgera s tekutými krystaly citlivými na teplo.
4/ Autorem Spidermana je Stan Lee; tato postava se objevila v komiksové antologii Amazing Fantasy.
5/ K tomuto účelu jsem použil některých op-artovo konkretistických iluzí a her (mám na mysli např. Kratinovy mobilní reliéfy). V takto vzniklé prostorové malbě mohlo dojít k iluzi kineze při pohybu diváka.
