Nekonečná sjezdovka, 2016, kombinovaná technika, 220 × 220 × 70 cm
Projekt Nekonečné sjezdovky — 2003
Záměrem je vytvoření monumentální stavby na pomezí architektury a land artu sloužící ke sjezdovému lyžování na místech, kde k tomuto sportu nejsou vhodné podmínky.
Lokalita — rovinatá krajina v jižnějších oblastech, kde bývá malý nebo žádný výskyt sněhové pokrývky.
Navrhuji sestrojit kouli o průměru 50 až 100 m a tento monument vsadit do adekvátně velké, k účelu projektu vyhloubené polokulovité jámy tak, aby byl objekt mírně ponořen polovinou svého objemu pod povrch země. Koulí by pod povrchem procházela hřídel poháněná výkonným motorem, na níž by se sjezdovka točila. Rychlost otáčení bude ovládána osobou k tomu určenou (správcem). Bude odvozena od potřeb zákazníků (lyžařů). Lyžaři by si tak mohli vychutnat pocit z nekonečné jízdy. Sjezdovku by mohli kdykoli opustit tak, že z ní prostě na jakémkoli místě sjedou. K tomuto účelu bude koule na úrovni zemského povrchu opatřena prstencovou přechodovou lištou. Ta bude zabezpečovat plynulý přechod z povrchu koule do ledového koryta lemujícího její úpatí.
Aby nedocházelo k tání sněhu na povrchu koule, protože bude objekt otevřen přímému působení slunečních paprsků, nabízí se zde možnost podzemního mražení. Při každém pootočení koule může v podzemní fázi docházet k intenzívnímu chlazení povrchu sjezdovky díky mrazícím agregátům umístěným ve stěně lůžka koule. Horní část vystavená vyšším teplotám tak vždy v podzemí naakumuluje chlad, čímž se zpevní povrch sjezdovky. Led a sníh na povrchu by mohl byt vyráběn a udržován podobnou technologií jako u hřišť pro zimní sporty a umělé sjezdovky, jak je tomu např. v Dubaji, v Landgraafu v Holandsku či v Xscape Complexu v Milton Keynes v Anglii nebo na plánované sjezdovce v Kodani, Vídni, Stockholmu, atd.
U takového objektu je důležitá estetická kvalita. Obrovská bílá polokoule by v rovinaté krajině mohla působit až přízračně. Mihotavé body lyžařů na povrchu rovněž.
