Potencionální malba

1992, performační malba, Děčínský Sněžník

Lehl jsem si do velkého množství rudé vazelíny a položil na sebe velké sklo tak, aby se povrch mého těla co nejvíce pod tíhou skla zploštil a dostal se do jedné roviny s vazelínou. Situace byla natáčena na video. Na monitoru bylo obtížně rozpoznatelné, jestli je obraz malovaný nebo živý. I fakt, že venku byl mráz a mé tělo se jemně chvělo, korespondoval s chvěním obrazu na monitoru. Pouze velký detail dechem rosícího se skla a husí kůže na těle prozrazoval, že jde o živého člověka.