Vnitřní malba
160×110×10 cm syntetika, plast, silikon
Je-li obvyklé, že malba je – barva nanášená na podklad, pokouším se prostřednictvím „Vnitřních maleb“ tuto představu narušit. Záměrně přebírám formy z několika modernistických malířských strategií a snažím se narušit jejich charakter.
Vnitřní malby se především tváří jako kaligrafie, elementární malířské gesto vržené na bílý podklad. Akční úder štětkou však není, vytvořen dynamickým procesem. Nejdříve pro něj bylo sofistikovaně vytvořeno prostředí. Do jeho struktury pak byla malba vrstvením naakumulována. Průsvitný obal obrazu také znemožňuje čtení jeho expresivity. Není možné udeřit štětcem skrz sklo.
Prostředím pro malbu, které tvoří povrch, na který by se mělo malovat je asambláž, která ve skutečnosti pozadím není. Doslova se cpe před hlavní téma a zahlcuje původně prázdné místo. Konstrukci tohoto prostru tvoří elementy, inspirované některými z konstruktivistických kompozic El Lisického a Laczlo Moholy Nagyho. Do meziprostorů jsou vtlačeny zbylé kumulativní prvky, jejichž účelem je povrh zmást, rozbít, udělat nepřehledným, extenzívním.
K napodobení kaligrafie jsem použil nejprve bílé prvky (plastový odpad) a černý silikon simulující tuž. Později k vyhrocení kontrastu posloužily železné segmenty. Jejich tvrdost a ostrost umožnila zvýšené napětí ve vztahu k transparentní gelové tekutině řinoucí se z chladné struktury. Posledním krokem bylo propojení ztrouchnivělého dřeva, které ještě více spíše obsahově penetruje povrch s rudou tekutinou. Zároveň malířské gesto se posunulo blíže k legistickému prasymbolu.
Vnitřní malba
120×80×10 cm syntetika, plast, silikon
Vnitřní malba
120×80×10 cm syntetika, kov, silikon
Vnitřní malba
160×110×10 cm syntetika, kov, silikon