Ikonotřas

19 Ikonotřas - 2011-2013, 450x600 cm akryl na OSB desce.-web

Ikonotřas
2011–2013
550×700 cm

Toto dílo je inspirováno pravoslavným ikonostasem 1/ a Mondrianovým neoplasticismem. 2/ Při vytváření tohoto vztahu mi šlo o jistou míru neslučitelnosti i o vyjádření některých příbuzností.

Piet Mondrian šel celý život cestou radikální redukce skutečnosti na jakési matematické vztahy vyjadřující pravdu skrytou za světem iluzí. Jeden z důvodů této cesty bylo rozbití obrazu. Opřen o Hegelovskou dialektiku, ze které vyplývá, že každý prvek je určen svým protikladem, se pokoušel o redukci přírody na ortogonální podobu kubistické mřížky. Tato prorocká urputnost mě vždy dráždila a působila mi úzkost v protikladu k lidem, kteří v kompozicích plasticismu vidí jakousi „univerzální harmonii“. Proto jsem se rozhodl demonstrovat svůj vztah k Mondrianovi tím, že udělám opak toho, oč usiloval on.

Materiál na „Ikonotřas“ jsem zakoupil v hobbymarketu Bauhaus a stylem DIY jsem jej vyrobil. Pravoúhlou konstrukci tvoří dřevěné hranoly a vnitřní pole dřevoštěpkové desky z lisovaného odpadního materiálu. Každá z nich má název „Obraz, který vypadá jako malba“. Všechny byly „omalovány“ tak, že na každou ze štěpek a třísek byla v co největším kontrastu a komplementaritě ke svému okolí nanesena příslušná barva. Zároveň jsou pole „Ikonotřasu“ laděna do barev typických pro neoplasticismus, čímž vzniká napětí mezi očekávanou monochromní čistotou a povrchem rozbitým do neuchopitelného množství faset. Tak došlo k iluzi rozbití minimalistického pole na tříšť střepů prolamujících se do iluze 3D prostoru.

Rovněž „bílá“ pole měla mít tyto parametry. Místo abych s nimi pracoval v ploše kompozice, odstranil jsem je, a tím prolomil v obraze výhled do prostoru skutečnosti. Dominance mřížky je tak sice opticky potlačena, ale zvýrazněna je její vymezující povaha tím, že je projektována na prostor za ní. Tam, kde se Mondrian usilovně snažil zbavit obraz optických iluzí, dochází nyní k jejich intenzivnímu vygradování a podle mého názoru k opravdovému rozbití obrazu.

Divák před „Ikonotřasem“ stojí před něčím, co není jen obrazem, ale může být i objektem či prostorem. Co může být vším dohromady a možná také ničím z toho.

1/ Ikonostas je dřevěná stěna s průchody, která v pravoslavných a řeckokatolických chrámech odděluje presbyterium od lodi (tedy nejsvatější, oltářní prostor chrámu od prostoru pro laiky) a na níž jsou podle závazného systému v několika řadách upevňovány ikony. Ikonostas symbolizuje místo přebývání Boha.

2/ V neoplasticismu, šlo především o abstraktní čistotu, která podle představitelů tohoto směru odpovídala univerzálním, spirituálním a harmonickým pravdám o vesmíru a místě lidstva v něm (uvedeno Pietem Mondrianem v pamfletu „Neoplasticismus“ v letech 1917-1918.)

Jedním ze základů Mondrianova neoplasticismu bylo od samého počátku až do konce hledání destrukce obrazu, formy, destrukce konkrétního a individuality.

Obraz-který-vypadá-jako-malba-2012-122x150cm-akryl-na-OSB-desce-web

Obraz který vypadá jako malba
Ikonotřas 2011–2013
122×150 cm
akryl, dřevoštěpka

 

Obraz-který-vypadá-jako-malba-2012-100x123cm-akryl-na-OSB-desce-web

Obraz který vypadá jako malba
Ikonotřas 2011–2013
123×100 cm
akryl, dřevoštěpka

Ikonotřas 1 Ikonotřes