V roce 1999 jsem byl pozván do USA na několikaměsíční tvůrčí pobyt v San Francisku. Po jedné z prezentačních přednášek jsem byl seznámen s Johnem Colem. Zajímal se o mou práci související s konceptem sociálního designu a mou spolupráci s institucemi a velkými výrobními společnostmi. Nabídl mi účast na projektu v NASA. Dal mi pár dní na rozmyšlenou a navrhl mi schůzku s tím, že budu-li mít zájem, dostanu k danému projektu více informací.Touto nabídkou jsem byl velice překvapen, a zároveň mě její neobvyklost natolik zaujala a nadchla, že jsem nabídku k setkání přijal.
Za pár dní jsem obdržel desky s nadpisem „Gagarinova věc“ a také nabídku ke spolupráci na restauraci a následné umělecké rekonstrukci objektu. Byl mi objasněn původ „Gagarinovy věci“ a důvod jejího momentálního žalostného stavu. John mi vysvětlil, k jakým událostem došlo v Praze roku 1968 a tedy i mé možné zaujetí celou problematikou.
V následujících letech jsem měl tedy možnost účastnit se restaurace zničeného objektu ve vývojových laboratořích NASA a Gettyho institutu. Moje participace v tomto ohledu byla však spíše konzultačního rázu. I když mi nebylo umožněno pracovat fyzicky s originálním předmětem, měl jsem šanci vidět jej mnohokrát z bezprostřední blízkosti. Práce samotná byla fascinující a to především ta část, která souvisela s materiálovou expertízou a následnou aplikací fixážních materiálů (podrobnosti uvádím v restaurátorské zprávě).
Můj hlavní úkol však spočíval v provedení rekonstrukce „Gagarinovy věci“. Měl jsem vyrobit speciální model v životní velikosti, který by, a to bylo zvláště zajímavé, odrážel podobu „Gagarinovy věci z roku 1962. Rekonstrukce měla co nejvěrohodnějším způsobem napodobovat „Gagarinovu věc“ ve stavu, v jakém se dostala poprvé do „Bílého domu“, tedy před definitivním zničením.
Tento objekt byl inspirován poznatky, získanými studiem
„Gagarinovy věci“. Jedná se o informace z oboru
elektroaerodynamiky, tedy nauky, zkoumající pohyb
pevných těles uvnitř elektrického proudění. Tento objekt
ilustruje nejen zmíněné zákonitosti probíhající uvnitř těles, kde dochází k velmi intenzívnímu toku elektronů, ale zejména je podstatný vztah těchto dynamických procesů k extrémnímu proudění energie v okolním prostředí.
Pohled do muzeální instalace GAGARINOVA VĚC ve Špálově galerii. Vitríny s fotografickou i textovou dokumentací související s GV.
Pohled do muzeální instalace GAGARINOVA VĚC ve Špálově galerii.
“Gagarinova věc”, vitrína č. 2 – archivní fotografie a dokumenty týkající se GT na území USA, Československa a Kuby.
“Gagarinova věc”, vitrína č. 3 – archivní fotografie a dokumenty týkající se GT na území Sovětského svazu.
Pohled do muzeální instalace GAGARINOVA VĚC. Rekonstrukce GV, diskmany s audionahrávkami interpretujícími dějiny Gagarinovi věci, prostřednictvím mluveného slova. Malý monitor s krátkým filmem, staženým You Tube, zachycujícím GV hned po přistání kabiny Vostoku 1.
Tento objekt byl inspirován poznatky, získanými studiem
„Gagarinovy věci“. Jedná se o informace z oboru
elektroaerodynamiky, tedy nauky, zkoumající pohyb
pevných těles uvnitř elektrického proudění. Tento objekt
ilustruje nejen zmíněné zákonitosti probíhající uvnitř těles, kde dochází k velmi intenzívnímu toku elektronů, ale zejména je podstatný vztah těchto dynamických procesů k extrémnímu proudění energie v okolním prostředí.
