Projekt, který přímo navazuje na dokument „Nádraží“, je film „Perón“. Stejně jako v předchozím filmu byly texty získané anketním způsobem. Záznam byl pořízen pomocí průmyslové kamery, která kontroluje prostor nástupiště. Jelikož jsou cestující na nástupišti nuceni čekat na vlak, je zde jedinečná možnost v klidu se zamyslet. Perón se tak stal pro získávání nahrávek ideálním místem.
Texty byly animovány podobně jako u „Nádraží“. Zastavují se na okraji obrazu, aby mohly být dále komponovány do žádoucího literárnímu útvaru. K zmentálnění finálního obrazu však nedochází plynule, ale rázovitě. Na texty totiž intervalově působí silné proudění vzduchu, který před sebou tlačí vlak řítící se z temnoty tunelu. Tímto způsobem dochází k vzájemnému dramatickému střetu mentální energie s energií fyzikální, která navíc pochází jakoby odněkud z neznáma, z jiného prostoru, což pokládám za velmi obsažné a vzrušující.
